A tak dál

Nigreo do naší domácnosti vtrhnul jako uragán. Vše bylo hned jeho, a se samozřejmostí si obsadil připravený pelech. Během mžiku našel misky se žrádlem a vodou.

Dostal jednu hračku na ničení a přetahovadlo měl jen na hraní s páníčkem, se kterým ihned trénoval aport, zákus a zájem o kořist.
Po mamince a smečce ani nevzdechl. Jako by se tady narodil. Z pelechu důsledně vyhazoval napachovaný předmět od maminky, asi na znamení, že se mu v novém působišti líbí.
Štěně bylo v domě, takže noční venčení a ranní úklid. Rychle se však učil, a po pár týdnech už dělal doma jen občasné loužičky.
Kočky nesly přítomnost nového psa těžce a chovaly se k němu velmi nehezky. Pes z toho měl jen srandu. No prostě skvělá povaha.

Hned druhý den jsme začali zkoumat okolí domu, seznámili se s domácím zvířectvem, a prostě vše, co bude mít dospělý pes na starost.