Výběr plemene
Po uspání dobrmana Dextra, jsem se s tím musel samozřejmě napřed vyrovnat. Pak nastala domácí diskuze o plemeni. Měl jsem poměrně brzo jasno. Pes musel být velký, chlupatý, ale ne moc, černý, všestranný, hlídací a cvičící a kousací a čuchací. Zároveň musel mít pěkný exteriér, tedy ocas dolů a normální vzhled, i bez kupírování uší.
Jednoznačně mi z toho vykouknul Beauceron. Obrátil jsem se na osvědčeného chovatele, ale štěňátka už byla fuč. Dostali jsme typ na další chovatelku a jeden černopálený pejsek byl ještě volný.
Dlouhý telefonát s paní chovatelkou, velmi příjemný, a už jsme měli termín, kdy se na psíka dojedeme podívat. Setkání bylo perfektní, pes se nám líbil, prostě celá smečka fajn. Štěně socializované, nebojácné, vše v čistotě, ukázkový odchov.
Vše klapalo a za další 2 týdny jsme si pro šampionka jeli. Na cestu jsme dostali spoustu dárečků a hraček a krmení a doporučení a všeho možného. Auto pozvracel jen maličko, cestu prospal paničce na klíně.